Glosář nemocí

Bolest hlavy

S bolestí hlavy se již setkal určitě každý z nás. Bolest ustala buďto sama, a nebo jsme ji utišili běžným lékem na bolest, který máme v domácí lékárničce. Bolest hlavy může mít mnoho podob, ať už co se týče lokalizace, průběhu, doprovodných příznaků nebo charakteru bolesti. Bolest hlavy může být jednostranná či oboustranná, bodavá, tupá nebo vystřelující. Nejčastější doprovodné příznaky jsou nevolnost, zvracení, poruchy vidění, rýma a bolestivý tlak na výstupy nervů v obličeji.

Mnohem častěji se setkáváme s tzv. primárními bolestmi hlavy, kde nezjistíme příčinu vzniku bolesti, svým původem tyto bolesti patří mezi ty méně závažné, avšak pro pacienta mohou být velmi obtěžující. Mezi nejčastější takovéto bolesti hlavy patří tenzí bolest hlavy. Pro ni je typický tupý charakter bolesti, která zesiluje v průběhu dne. Většinou je oboustranná a spojená s únavou, ale bez přítomnosti zvracení. Bolest se ozývá z oblasti spánků nebo týla a vyzařuje dopředu. Tenzní bolest hlavy obvykle trvá hodiny až dny, vyvolávajícím momentem bývá psychické i fyzické vypětí.

Dalším druhem bolestí hlavy je migréna. Jedná se o jednostrannou záchvatovitou silnou bolest hlavy, pro kterou je typické, že ji doprovází pocit nevolnosti či zvracení, pocení, průjem, přecitlivělost na světlo a na hluk, zrychlený tep. Migréně může předcházet určitý komplex příznaků, jenž označujeme jako aura a patří zde: podrážděnost, změny nálady, zrakové změny typu záblesků a jiskření, dále mravenčení v končetinách, poruchy mluvy, závratě. Udává se, že některé migrény mohou mít souvislost s menstruačním cyklem, psychickým stresem, také jsou rizikové některé potraviny např. čokoláda, červené víno, sýr. Po odeznění migrény není neobvyklé, že pacient se cítí unavený až vyčerpaný.

Mnohem vzácněji se setkáváme s klastrovou bolestí hlavy, kterou jsou ohroženi častěji muži. Začíná náhle, většinou ve stejnou denní dobu jako jednostranná, nesnesitelná, silná bolest kolem oka i bolest samotného oka doprovázená slzením, výtokem z nosu, pocením čela a tváře nebo otokem víčka. Klastrová bolest trvá 15-180min, ale opakuje se 2-5 x za den. První dva typy bolestí hlavy léčíme léky na bolest, ať už se jedná o klasická analgetika typu paracetamol, nebo nesteroidní analgetika. O dávkování léků na bolest se vždy poprvé poraďte se svým ošetřujícím lékařem, který by při osobní návštěvě v ordinaci měl vyšetřit také váš krevní tlak, zrak, zeptat se na případné obtíže s krční páteří, známky infekce, event. vás odeslat na oční vyšetření, pokud je podezření na nově vzniklý glaukomový záchvat (zelený zákal). Navzdory sedavého způsobu života a špatného držení těla se stále častěji setkáváme s bolestí hlavy v souvislosti s poruchou funkce krční páteře a degenerativními změnami páteře. Bolest vyzařuje z oblasti šíje, lopatek a krční páteře směrem do hlavy. V léčbě je třeba v tomto případě myslet po odeznění akutní bolesti na rehabilitaci a dlouhodobé cvičení.

Existují určité příznaky, které bychom neměli nikdy v případě bolesti hlavy podcenit, neboť se může jednat o život ohrožující stavy. Mezi takové varovné příznaky patří:

  • teploty nebo předchozí infekce
  • patologický neurologický nález ve smyslu dvojitého vidění, ztráta hybnosti v končetině, motání hlavy, poruchy mluvy, křeče
  • když se objeví náhle silná bolest hlavy, kterou pacient ještě nezažil, typicky to bývá při/po pohlavním styku, fyzické námaze či úraze hlavy
  • bolest hlavy u osoby starší 50-ti let nebo s anamnézou onkologického onemocnění.

Bolest v krku

Bolest v krku nepovažujeme za samostatné onemocnění, ale jako jeden z příznaků infekce horních cest dýchacích. Ve většině případů se jedná o zánět patrových mandlí (angína) a hltanu bakteriálního nebo virového původu. Méně často jde o projev jiného onemocnění v oblasti krku, alergie, vdechnutí a uvíznutí cizího tělesa, následek úrazu či poranění. Zejména u dětí se bolestí v krku může projevovat velmi závažné onemocnění nazývané laryngitida (zánět hrtanové záklopky), v tomto případě je na místě neprodlené lékařské ošetření.
Bolest v krku může být často doprovázena pocitem ” knedlíku” v krku, oteklého, vyschlého hrdla, škrábáním, chrapotem až úplnou ztrátou hlasu, obtížným polykáním, zalehnutím a bolestí uší. Objevit se mohou i celkové příznaky jako je únava, slabost, nevýkonnost, schvácenost, teplota.

Při lehčím průběhu potíží jsou doporučovány pastilky, kloktadla, inhalace, Priessnitzův zábal, dostatek tekutin, dodržovat klidový a hygienický režim.

V těchto případech ovšem vyhledejte lékaře:

  • náhlý nástup potíží – silné bolesti, obtížné polykání, vysoké horečky = teplota nad 38°C
  • otok hrdla omezující volné dýchání, zvětšení uzlin na krku
  • potíže trvající déle než 3 týdny nebo často se opakující bolesti v krku
  • bolesti v krku doprovázené chrapotem trvajícím déle než 2 týdny

Bolesti na hrudi

Bolest na hrudi je velice široký pojem. Mnoho z nás vystraší. V zásadě je třeba odlišit, zda-li se jedná o bolest pocházející ze srdce, plic, nebo s hrudníkem nemusí vůbec souviset a bolest na hrudníku je pouze vnímána, i když původce bolesti na hrudi je lokalizován v jiné části těla. Při bolesti na hrudi je nejdůležitější dobře pacienta vyzpovídat, abychom věděli, co bolesti předcházelo, jaký má bolest charakter, kde bolest začíná a kam se šíří, co bolesti uleví. Někdy má bolest souvislost s jídlem, kašlem, změnou polohy těla a samozřejmě s námahou nebo se stresem.

Podle charakteru bolesti může být bolest na hrudi pálivá, svíravá, tlaková. Takovou bolest vyvolává nejčastěji angina pectoris, infarkt na srdci, zúžení chlopně umístěné při výstupu z levé komory do tělního oběhu, výduť na hrudní části aorty (hlavní tepna vedoucí ze srdce do oběhu) nebo roztržení stěny aorty. Tlaková bolest doprovází i plicní embolii, nebo-li uzávěr plicní tepny. Pro anginu pectoris a infarkt na srdci platí, že se jedná o bolest lokalizovanou za hrudní kostí a může se šířit do oblasti zad či mezi lopatky. Infarkt na srdci se propaguje také do krku, do ramene a horní končetiny typicky po malíkové straně nebo i do břicha. Bolesti u anginy pectoris a před vznikem infarktu na srdci bývají nejprve závislé na fyzické námaze nebo stresové situaci a uleví v klidu. Pokud se pacient nezačne adekvátně léčit, onemocnění se zhoršuje a obtíže přicházejí i při minimální námaze nebo v klidu. Mezi doprovázející příznaky infarktu na srdci bychom zařadili pocity nedostatku dechu, bušení na srdci, pocení, bledost, pocity na zvracení nebo zvracení a u starších osob také zmatenost. Pálivá bolest za hrudní kostí, která se zhoršuje při kašli, se ozývá také při zánětu průdušek a zánětu průdušnice. Při pálivé bolesti je třeba odlišit i onemocnění jícnu a to refluxní choroba, kdy se vrací žaludeční obsah do jícnu. Bolest za hrudní kostí tudíž může obtěžovat až v oblasti krku a dutiny ústní. Bolest je závislá na příjmu stravy, polykání a typu potravy. Pomáhá jíst poslední jídlo dne nejpozději 3-4 hodiny před spaním, změna polohy do vertikály, úprava jídelníčku a jiné.

Dalším typem bolesti na hrudi je bolest píchavá či bodová. S ní se setkáváme u zánětu osrdečníku či  pohrudnice, což jsou diagnozy méně časté v ordinaci praktického lékaře. Bolest se tady zhoršuje při hlubokém dýchání a při kašli, naopak pacientovi uleví povrchní dýchání a poloha v předklonu v případě zánětu osrdečníku. Bolest pacienti ukazují na hrudníku přímo do oblasti srdce. Píchavá a bodová bolest na hrudníku ale taky doprovází onemocnění páteře. Zde je charakteristické, že bolest je závislá na poloze nebo pohybu těla. Úlevu přináší změna polohy těla a léky na bolest. Bolesti na hrudi pásovité způsobuje infekční onemocnění a to pásový opar. Pásový opar před výsevem puchýřků provází pocity napnutí kůže, svědění, zarudnutí. Puchýřky po té prasknou a vytvoří se strup. Do hrudníku se propagují také záněty a jiné onemocnění z trávicího traktu.

Bolesti na hrudi mohou být vyvolány jak nemocemi závažnými z hlediska nutnosti okamžitého transportu do nemocnice a adekvátní léčby, tak závažnými z pohledu obtížné léčitelnosti, nejistého pozitivního výsledku léčby a event. komplikacích nutné léčby. Mezi takové nemoci projevující se bolestí na hrudi patří nádory plic, pohrudnice, jícnu.

Dušnost

Pod pojmem dušnost si představme námi vnímaný pocit nedostatku vzduchu a obtížného dýchání, obvykle spojený se zvýšeným dechovým úsilím. Dušnost se podle doby trvání člení na náhlou, akutní nebo dlouhodobou. Může být kontinuální trvalá, záchvatovitá, námahová nebo klidová.

Dušnost mohou doprovázet tyto příznaky: zrychlené nebo zpomalené dýchání, nemožnost dýchat ve vodorovné poloze, kašel a produkce hlenu.

Příčiny dušnosti bývají velmi rozmanité. U zdravých jedinců se setkáváme s dušností při zvýšení fyzické námahy. Nejčastěji však dušnost způsobují nemoci kardiovaskulárního nebo dýchacího aparátu. U těchto systémů se většinou jedná o pocit nedostatku dechu při námaze. Naopak tomu bývá u psychogenní dušnosti při úzkostném stavu, kde je typicky dušnost klidová a pacienti si stěžují, že nemohou tzv. dodýchnout, ba naopak při námaze dušnost ustupuje. Mezi obvyklé důvody dušnosti plicního původu patří zejména: chronický zánět průdušek spojený s obstrukcí dýchacích cest, nově vzniklý zánět průdušek nebo plic, plicní embolie (vmetnutí krevní sraženiny do plicní tepny), nahromadění vzduchu nebo tekutiny v pohrudnici. Selhání funkce levé části srdce je nejčastějším důvodem dušnosti srdečního původu, jejímž podkladem může být chlopenní vada v srdci, dlouhodobě neléčený zvýšený krevní tlak, ischemické nemoci či přímo infarkt myokardu (nedostatečné prokrvení srdečního svalu). K dušnosti mohou vést také úrazové děje jako je zlomenina žeber nebo naražení hrudníku, dušnost zde vzniká náhle během několika minut. Náhlá dušnost také doprovází vdechnutí cizího tělesa, které uvízne v hlasové štěrbině. Může tím být kousek jídla nebo u dětí hračka. V tomto případě je třeba podpořit pacienta v kašli, pokud to nepomáhá snažíme se uvolnit dýchací cesty úderem ruky mezi lopatky, u osob starších 12-ti let se po té přistoupí k Heimlichově manévru. Pro Heimlichův manévr pacienta obejmeme zezadu rukama sevřenýma v pěst v jeho oblasti nadbřišku a několikrát stiskneme nadbřišek směrem nahoru k bránici. Tento manévr se neaplikuje u těhotných žen. S postupně se zhoršující námahovou dušností se setkáváme v případech zvýšeného středního tlaku v plícnici, která může být také součástí plicní embolie.

Své obtíže bychom měli konzultovat s ošetřujícím lékařem, jenž nás prohlédne, poslechne si srdce, plíce, vhodný je odběr krve na vyloučení chudokrevnosti, kdy pacient bývá k tomu bledý, unavený, trápí ho bolesti hlavy. Také je vhodné odběrem krve vyloučit poruchu funkce ledvin a štítné žlázy. Lékař zváží odeslání pacienta na rentgenologické vyšetření hrudníku, natočí ekg. Častými doplňkovými vyšetřeními u specialistů bývá zjištění funkce srdce pomocí echokardiografie a dýchacích cest za pomocí spirometrie. Léčba dušnosti se odvíjí od zjištěné příčiny dušnosti.

Kašel

Kašel považujeme za obranný reflex. Cílem je očista a uvolnění dýchacích cest od hlenu, cizorodých látek a cizích těles. Zabraňuje tím infekci nebo poškození dýchacího ústrojí.
Kašel může mít řadu příčin. Nejčastěji se vyskytuje u nemocí dýchacího ústrojí, ale může doprovázet onemocnění oběhového či zažívacího systému. Ve většině případech se jedná o infekci dýchacích cest, nicméně právě kašlem se mohou projevovat i velmi závažná onemocnění, a tak není radno kašel podceňovat.
Podle délky trvání rozdělujeme kašel na akutní a chronický. Akutní infekce dýchacích cest jsou nejčastější příčinou kašle akutního, který trvá 2-3 týdny. Jako další příčiny můžeme zmínit vdechnutí cizího tělesa, škodlivin z okolí, černý kašel nebo srdeční selhávání. Pokud příznaky trvají déle než 6  týdnů, jde o kašel chronický, který může být projevem zadní rýmy, astmatu, bronchitidy, nádorového onemocnění plic, jícnového refluxu, ale i nežádoucím účinkem některých léků.
Při suchém kašli nedochází ke tvorbě hlenu, tudíž není co vykašlávat. Často jde o silné záchvaty dráždivého kašle, který pacienta obtěžuje, vysiluje a může narušovat spánek. V tomto případě se užívají léky na utišení kašle – tzv. antitusika.
Nadměrná produkce a následné vykašlávání je typické pro kašel vlhký ( produktivní). Lékem volby jsou mukoaktivní léky, které podporují vykašlávání hlenu.

Doporučení při léčbě kašle: dbát na dostatečný pitný režim, inhalovat, zvlhčovat vzduch, nekouřit, podle typu kašle volně prodejné přípravky. Kdy navštívit lékaře?

  • horečka více jak 3  dny
  • vykašlávání krve
  • dušnost a obtíže při dýchání
  • trvající ( chronický ) kašel
  • kašel související se začátkem užívání léků – zejm. na tlak

Křečové žíly

Křečové žíly nebo-li varixy dolních končetin či chronická žilní onemocnění jsou velice častou diagnózou v dospělé populaci. Mnohem více jsou ohroženy ženy. Mají pestrou škálu projevů ať už co se týče viditelného nálezu na končetině, tak obtíží pociťované samotným pacientem.

Mezi rizikové faktory rozvoje a zhoršování křečových žil patří ženské pohlaví, vyšší tělesná výška a hmotnost (BMI nad 30), faktor dědičnosti, hormonální vlivy (těhotenství, užívání hormonů). Z vnějších příčin je to třeba dlouhodobé stání a sezení, sklon k zácpě.

Kdy bychom měli pomýšlet na onemocnění křečových žil? Když se u nás vyskytnou pocity tlaku či tíhy v končetině, které se stupňují v průběhu dne. Úleva přichází po zvednutí nohou do horizontální polohy, tudíž i po probuzení. Pacient může vnímat svědění nebo pálení kůže, mravenčení až křeče (nejčastěji v noci) nebo pocit neklidných nohou.

Viditelné projevy křečových žil jsou otoky (nejdříve lokalizované kolem kotníku často u obou dolních končetin, v letních měsících se otoky zhoršují), dále zvýšená pigmentace na kůži a hlavně do modra zbarvené rozšířené žíly různé šířky u kotníku, na lýtku nebo stehně. Jsou nemocní, kteří i při viditelných projevech na končetině nemají subjektivní obtíže a funkce povrchového žilního systému je zachována nebo jen s minimálním nálezem.

Situace, kdy bychom měli určitě navštívit svého praktického lékaře:

  • žíla je bolestivá i na pohmat, tužší a zarudlá
  • křečová žíla praskne a začne nám z ní krvácet
  • dolní končetina je výrazně bolestivá, tlak a bolest se zhoršují po postavení a chůzi, také se stav nezlepšuje v klidu, končetina je oteklá a namodralá
  • vyskytne-li se na končetině vřed, žilní vřed vzniká nejčastěji na vnitřní straně bérce nad kotníkem

Co může pacient s křečovými žílami pro sebe udělat, aby se nález a obtíže nezhoršovaly?

Je na místě dodržovat dostatečný pitný režim, doporučujeme snížení tělesné hmotnosti v případě nadváhy, vyhnout se nošení těžkých břemen a vzpírání, pravidelné promazávání kůže dolních končetin, sprchování dolních končetin chladnou vodou, polohování končetin nad horizontálu ať už jste v práci nebo doma na gauči, chůzí se obtíže zlepšují, je třeba na to myslet při sedavém zaměstnání, vhodná je jízda na kole a plavání, neboť pacient nezatěžuje nosné klouby. Co naopak lékaři nedoporučují jsou horké koupele a slunění.

Onemocnění štítné žlázy

Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější diagnozy v oboru endokrinologie. Postihuje pacienty ve všech věkových skupinách a jedná se onemocnění celoživotní. Pakliže nejsou adekvátně léčena, mohou mít fatální následky. Ženy jsou tímto onemocněním ohroženy mnohem více než muži ( uvádí se, že 6-8 x častěji). Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojené istmem (můžeme si představit jako můstek), lokalizovaná na přední straně krku. Za normálních podmínek není štítná žláza prostým okem viditelná. Jejím úkolem je regulace metabolismu na základě tvorby hormonů. Při pátrání po onemocnění štítnice se ptáme pacienta na jeho obtíže, všímáme si projevů na těle. Mezi nezanedbatelné vyšetření patří odběr krve a ze zobrazovacích metod je nepostradatelný ultrazvuk.

Onemocnění štítné žlázy se může projevit jejím zvětšením, což označujeme jako struma, kdysi lidově „vole”.  Pokud je štítná žláza zvětšená hodně, způsobí např. útlak průdušnice, poruchy nervového zásobení hlasivek, problémy s polykáním, bolesti či nepříjemné pocity na krku, při silném útlaku až dechová nedostatečnost. Dalšími změnami jsou zvýšená nebo snížená funkce, zánětlivé postižení, zhoubný nebo nezhoubný nádor. Mezi rizikové skupiny osob vzniku poruch funkce štítné žlázy patří: ženy starší 50-ti let, nemoc štítné žlázy v rodině nebo u samotného pacienta, přítomnost zvětšení štítnice, užívání některých léků: interferon, lithium, amiodaron, stav po operaci v oblasti štítné žlázy, ozařování v oblasti krku a horní části hrudníku, některé onemocnění typu cukrovka, celiakie, perniciózní anémie a také 1.trimestr těhotenství.

Snížená funkce štítné žlázy je velice častá v české populaci a to zvláště u žen. U takových pacientů si všímáme: únavy, zpomalení psychomotorického tempa, zvýšené spavosti, poruchy paměti a nálady, stěžují si na zimomřivost, suchost kůže a sklon k zácpě. Vídáme nárůst tělesné hmotnosti, který je dán zadržováním tekutin, avšak snížená funkce není příčinou obezity u těchto pacientů. Postihuje také nehty a ochlupení ve smyslu zvýšené lámavosti a zpomaleného růstu, vypadává zevní část obočí. Pacienty může obtěžovat u obou poruch funkce bušení na srdci. U žen se setkáváme s poruchou menzes, která bývá v delších časových odstupech, mohou nastat komplikace při snaze o oplodnění. V krevním odběru najdeme také určité typické znaky a to chudokrevnost, zvýšení jaterních testů, lipidů, kyseliny močové a naopak pokles hladiny vápníku. Zhoršení kompenzace cukrovky provází i zvýšenou funkci štítné žlázy. Pro ni v odběru krve jsou typické i změny v krevním obraze, bývá nižší hladina cholesterolu.

Zvýšená funkce je rizikem pro rozvoj osteoporózy, nebo-li řídnutí kostí. Pacient se zvýšenou funkcí bývá často neklidný, unavený, nesoustředěný, hyperaktivní. Na rozdíl od snížené funkce ho trápí špatné tolerování tepla a pocení, také třes. I když je chuť k jídlu dobrá, nebo dokonce zvýšená, tak pacient hubne. Obvyklý je také soubor očních projevů: otok víček, vysunutí oka z očnice, pálení očí či dvojité vidění. Pokožka bývá teplá, opocená i načervenalá zvláště např. v obličeji. Mohou se tvořit otoky a to nejvíce na přední části bérce a mívají vzhled pomerančové kůže. Také zvýšená funkce štítnice působí problémy s menzes. Těhotná žena s poruchou funkce štítné žlázy patří ihned do rukou specialistů v oboru endokrinologie, který si pacientku vede v léčbě a kontrolách po celou dobu těhotenství. Specialista také vede léčbu u pacientů s nádorovým nálezem a se zánětem štítné žlázy (až na některé výjimky). Záněty se projevují místní bolestivostí a zvýšenou teplotou, pokud se nejedná o chronický zánět.

Pálení na hrudi, pálení žáhy

Pálení žáhy je nepříjemný pocit vycházející z oblasti horní části břicha nebo za hrudní kostí a přesunuje se až do krku. Není to onemocnění vzácné, setkáváme se s ním často. Udává se, že až 40% populace zažije pálení žáhy v průběhu života. Odborně tyto příznaky označujeme jako pyróza. Je nejčastějším projevem refluxní nemoci jícnu. Dráždivým elementem v obsahu žaludku je kyselina chlorovodíková a také žluč. Pacienta může trápit buď pouhé pálení žáhy, nebo je doprovázeno i dalšími obtížemi jako je vracení se žaludečního obsahu zpět do krku nebo až do úst, zvýšená tvorba slin, říhání, pocit cizího tělesa v oblasti krku, nevolnost, zvracení. Zpětný pohyb stravy bývá v určité míře i u zdravých jedinců, za abnormální jej považujeme tehdy, pokud je již příčinou výše uvedených příznaků nebo má na svědomí změny sliznice jícnu. Při déle trvajících neléčených obtížích se u pacienta může vyskytnou zánět, vřed, zvazivovatění stěny jícnu a v nejhorších případech přestavba zdravé tkáně v tkáň nádorovou. Je zde skupina příznaků, které také mohou souviset se zpětným tokem žaludečního obsahu do jícnu a nejsou typickými příznaky onemocnění jícnu a to např.: chrapot, noční kašel, bronchiální astma, vracející se záněty středouší, záněty hrtanu a zvýšená kazivost zubů, zápach z úst.

Na co si naopak dát pozor, neboť by takové obtíže neměly pálení žáhy doprovázet? Rizikové příznaky zahrnují pocit váznutí sousta polknuté stravy, bolest při polykání, opakované zvracení, hubnutí a z laboratorních vyšetření především chudokrevnost, při níž jsou červené krvinky malého objemu.

Pálení žáhy se obvykle vyskytuje během dne a to většinou po jídle (60-90 minut po jídle)

a nepříznivě působí velké porce jídla. Někdy nás však pálení na hrudi překvapí v noci. Faktory, které přispívají ke zhoršení obtíží, najdeme mezi jídly a léky. Pokud nás trápí pálení žáhy, měli bychom se vyhnout těmto pokrmům: čokoláda, peprmint, kofein, nikotin, alkohol, tuky, čerstvé pečivo, cibule a česnek. Zhoršení pálení žáhy vidíme velmi často u žen v pokročilém stádiu těhotenství a u obézních osob. Nepříznivě působí i práce v předklonu a nošení či zvedání těžkých břemen.

Pálení na hrudi je třeba především odlišit od závažnější nemoci a to konkrétně nově vznikající uzávěr tepen zásobující krví srdeční sval, nebo-li infarkt myokardu. Pálivá bolest na hrudi také doprovází zánět průdušnice, zánět průdušek, onemocnění hrudní největší tepny aorty a někdy také pásový opar. Proto bychom měli své symptomy konzultovat s ošetřujícím lékařem, který rozliší, zda-li se jedná o onemocnění jícnu nebo jiného orgánu. Lékař nasadí vhodnou léčbu, která může obtíže jícnu zklidnit. Pakliže symptomy přetrvávají, často lékař doporučí vyšetření horního trávicího traktu pomocí endoskopu.

Pálení při močení

Již určitě každý z nás pocítil tento nepříjemný pocit. Většinou se jedná o banalitu, kterou zažije párkrát za život mnoho osob. Pálení při močení je jedním z hlavních příznaků infekce dolních močových cest. Jedná se o povrchový zánět sliznice, který je dobře léčitelný.

V novorozeneckém období se infekce močových cest vyskytují více u chlapců, avšak od puberty doprovází mnohem častěji ženské pohlaví. Ženy jsou k infekcím močových cest mnohem náchylnější z toho důvodu, že jejich močová trubice je mnohem kratší než ta mužská. Ženská trubice měří cca 3-4 cm, kdežto mužská měří 12-25 cm.

Jak poznáme, že se jedná o infekci dolních cest močových? Kromě pálení při močení, jenž se ozve až na konci močení, bývá i řezání a bolest při močení, určitý dyskomfort za stydkou kostí nebo bolesti v podbřišku, časté močení. Rizikem infekcí dolních močových cest je, že přejdou do vyšších částí na močovod a dále do ledvin. Takový pacient už mívá i bolesti v oblasti beder, cítí se unavený,  vystoupá teplota, stav může doprovázet nevolnost a zvracení.

Nejčastějším původcem infekcí v našich krajinách bývá bakterie Escherichia coli, menší procento tvoří jiné bakterie typu Klebsiella, Proteus. Méně obvykle se vyskytují nebakteriální zástupci – mykotická i virová agens, které však lze velmi obtížně kultivačně prokázat.

Patříte mezi rizikovou skupinu osob, kteří mohou být k infekcím náchylnější? Pozor by si měli dát pacienti s cukrovkou, s kameny v močovém traktu, překážkou v oblastí močového měchýře, onkologičtí pacienti, pacienti na léčbě ovlivňující imunitní systém, což může být i dlouhodobé užívání kortikosteroidů.

Může mi infekci močových cest léčit můj praktický lékař? Ano, může. Jsou zde však určité pravidla, kdy by měl být pacient odeslán i ke specialistovi – urologovi. Jedná se o skupinu osob trpící onemocněními vyjmenovanými v předchozím odstavci, všichni muži, pacienti kardiovaskulárně nestabilní, nebo mladší 18-ti let.

Existuje i bezpečná léčba pro těhotné? Jistě, existuje. Infekce močových cest se nejčastěji přeléčí antibiotiky a i pro těhotné máme docela slušný výběr antibiotik, které jsou bezpečné pro jejich plod. Navíc pro nastávající maminky platí, že by měly mít přeléčený antibiotiky pouhý patologický močový nález, i když příznaky infekce nemají. Stejně tak kojící maminky se léčí při obtížích antibiotiky. Vždy je třeba pacienta upozornit, že než se infekce vyléčí, je třeba omezit pohlavní styk a přeléčit i sexuálního partnera.

Co mohu pro sebe udělat, abych infekci zaléčila rychleji a ev. se mi nevrátila? Při infekci močových cest se doporučuje užívat megabrusinky s obsahem 36 mg PAC (proanthokyanidinů) s ochrannou technologií BioShield. Dále se doporučuje užívat Rowatinex, Lichořeřišnici, D-manosa 4g. Pít hojně tekutin (min. 2 litry denně), nezadržovat potřebu na močení. Důležitá je prevence zácpy – jogurty, kefíry, vláknina, tepelně upravená zelenina. Po pohlavním styku se vždy osprchovat, nikdy nesmíme mířit hlavici sprchy od konečníku směrem k pochvě a močové trubici. Není vhodné nosit intimní vložky, vyvarujeme se chlorovaných bazénů, neprochladnout. Spodní prádlo by mělo být bavlněné.

Přerušované močení

Jste muž středního a vyššího věku, který u sebe začal pozorovat tyto obtíže? Měl byste zpozornět a nechat si vyšetřit svou prostatu. Jedná se o příznak častý, ale léčitelný. Nezhoubné zvětšení předstojné žlázy, nebo-li benigní hyperplazie prostaty je nejčastější příčinou přerušovaného močení u mužů.

Jak si mám prostatu představit? Za normálních okolností je prostata muže velká asi jako vlašský ořech, váží cca 20 gramů. Je umístěna pod močových měchýřem a obkružuje močovou trubici. Rozlišujeme zónu přechodnou a periuretrální, která dává vznik zbytněné prostatě a část periferní, ze které se tvoří obvykle rakovina prostaty. Když se prostata zvětšuje, působí útisk močové trubice v prostatické části a tím nastává problém s močením. Jedná se o přídatnou pohlavní žlázu. Její sekret tvoří součást ejakulátu a podporuje životaschopnost spermií. Růst prostaty posiluje působení hormonů androgenů a to testosteron, resp. dihydrotestosteron, což je jeho aktivní metabolit. Udává se, že okolo páté dekády se vyskytuje u cca 40% mužů, ale v osmé dekádě již tvoří více než 80%. Ne všichni muži se se svými obtížemi přijdou pochlubit k lékaři, často se za tyto příznaky stydí, podceňují je. Nástup obtíží je typicky pozvolný, proto je také nezřídka přisuzují stáří, nebo se rovnou nemoci přizpůsobí.

Jaké další příznaky se pojí se zbytněním prostaty? Můžeme si všímat, že proud moče je oslabený, až přerušovaný, míváme problém začít močit a obtěžuje nás pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře. Muži udávají, že začali v noci budit a vstávat, aby se mohli jít vymočit. Někdy nás trápí časté močení, nutnost tlačit nebo nás pocit na močení přepadne náhle a musíme urychleně vyhledat WC.

Mohu očekávat nějaké komplikace, když se budu ostýchat a nezačnu zdravotní stav řešit u odborníka? Ano, může se objevit některá nesnáz. Mezi ně patří: krev v moči, zvláště pokud pacient má kameny v dolním močovém traktu. Krev v moči může být i okem neviditelná a dlouhodobě může vést ke chudokrevnosti. Další komplikací bývá náhle vzniklé zadržení moči, u pokročilého zbytnění také postižení horních cest močových až selhání ledvin.

Co mohu pro sebe udělat, abych předešel rozvoji onemocnění? Je třeba navštívit svého ošetřujícího lékaře, který se doptá na příznaky a odešle vás ke specialistovi – urologovi. Při takových obtížích je totiž třeba rozpoznat i jiné nemoci močopohlavní soustavy a to záněty, přítomnost cizího tělesa, močové kameny, fimózu, neurologické nebo funkční poruchy dolních močových cest. Léčebné spektrum je široké a určí jej specialista, počínaje režimovými opatřeními, úpravou životního stylu, fytofarmaka, léky na předpis až operace klasické, laserové zákroky nebo termické metody.

Průjem

Průjem je obvyklým projevem nejrůznějších poruch činností trávicího ústrojí. Obecně se jedná o časté (3 a více za den) vyprazdňování řídké neformované stolice. V některých případech může mít závažný průběh a vést až k úmrtí. Mezi rizikové skupiny pacientů patří především malé děti a starší lidé, u kterých dojde snadno k dehydrataci.

Průjem může být doprovázen bolestí břicha, škroukání, plynatostí, nechuti k jídlu, zvracením či horečkou. Nejčastější příčinou nově vzniklé řídké stolice je infekce, ať už bakteriální, nebo virová, dále také po snědení nevhodné stravy (potraviny špatně skladované, prošlá doba exspirace, rizikové jsou saláty s majonézou, tučná a mastná jídla, zmrzlina…). Je třeba myslet na to, že i některé léky způsobují řídkou stolici. Často to vidíme po léčbě antibiotiky, po užití projímadel, léky proti pálení žáhy s obsahem hořčíku. Jistě každý z nás zažil situaci, kdy jste se ocitli ve stresu např. před zkouškou a dostavil se nepříjemný diskomfort v břiše a na to řídká stolice. Pokud tyto obtíže vymizí po odeznění stresové situace, jedná se o přirozený průběh a stav označujeme jako dráždivý tračník.

V případě nově vzniklého průjmu jsou třeba dietní opatření a nejdůležitější je zvýšit příjem tekutin. Volíme sladký čaj, minerální nesycené vody, rehydratační roztoky. Z potravin se vyhneme mastným, tučným, kořeněným, mléčným jídlům. Namísto toho volíme suchary, banány, jablka, mrkev a postupně vařená rýže a libové maso. Antibiotika nejsou ve většině případů u akutního průjmu nutná. Jako doplněk léčby mohou být zakoupena probiotika.

Případy, kdy bychom měli určitě svůj zdravotní stav konzultovat se svým praktickým lékařem:

  • průjem s příměsi krve, hlenu či hnisu, střídání průjmu se zácpou. Může se jednat o vážnější onemocnění tenkého nebo tlustého střeva často vyžadující vyšetření střeva endoskopem.
  • průjem trvající déle než 3 dny event. trvající týdny, zde bychom měli pomyslet na postižení některého orgánu a lékař nás pravděpodobně odešle na vyšetření krve, moče, ultrasonografii břicha a dle nálezu ke specialistovi
  • průjem trvající déle než 3 dny doprovázeny horečkou, opakované zvracení
  • u osob nad 70 let průjem trvající déle jak 1 den
  • pokud trpíte závažným onemocněním jako je selhání ledvin, cukrovka či onkologické onemocnění.

Zácpa

Zácpou rozumíme obtížné vyprazdňování stolice, která má tuhou konzistenci. Snižuje se frekvence vyprazdňování na méně než 3 stolice za týden nebo je vyprázdnění možné jen za pomocí užití projímadla. Vyskytuje se mnohem více u žen a četnost narůstá ve stáří. Kolik stolic za týden je normální počet nelze generalizovat. Normální je mít nejméně 3 stolice za týden a nejvíce 3 stolice denně. Aby nevznikala zácpa, je důležitý správný obsah vody ve stolici, střevo musí být bez překážek a musí se správně stahovat. Je třeba rozlišit, zda-li se jedná o zácpu nově vzniklou trvající několik dní nebo pacienta obtěžuje již dlouhou dobu v řádově týdnů či měsíců.

S přechodnou zácpou se setkáváme často u pacientů, kteří někam cestují, změní stravovací návyky, dojde k úbytku příjmu stravy nebo jsou nuceni zůstat delší období v klidu na lůžku. U těchto příčin nezjistíme původce zácpy. Na krátkou dobu může zácpa vystřídat naopak průjmové stavy např. po otravě potravinami nebo nadužívání projímadel. Je spousta léků, které vedou k zácpovité stolici: anticholinergika, léky na bolest – opiáty, kodein a antiflogistika, psychiatrické preparáty – anxiolytika, neuroleptika a antidepresiva, železo – např. při léčbě chudokrevnosti, léky ovlivňující srdeční rytmus – amiodaron a verapamil. Pakliže vznikne zácpa náhle a je doprovázena bolestí břicha, zvýšenou teplotou nebo zástavou odchodů plynů, je třeba pomyslet i náhlou příhodu břišní. Ta může být způsobena zánětem slinivky břišní, pobřišnice nebo vaječníku a vejcovodu. Potíž také může vyvolat uvízlý kámen ve žlučníku nebo horní části močového traktu. K zácpě jsou náchylné těhotné ženy. Někdy nám příčinu zácpy odhalí krevní odběr, neboť smršťování stěn tračníku ovlivňuje i funkce štítné žlázy a příštitných tělísek, hladina minerálu draslíku a vápníku nebo zvýšená hladina cukru v krvi tedy cukrovka.

Velice primitivní příčinou dlouhodobé zácpy je nedostatečný pitný režim, který vídáme často u seniorů, o to je to komplikovanější, pokud se k nedostatečnému pocitu žízně u seniorů přidá sedavý způsob života. Stolice se stává tuhou a méně častou, pokud v jídle chybí vláknina nebo pokud osoba se stravuje nepravidelně a má zakotvené nesprávné životní návyky např. potlačování defekace ve spěchu nebo hygienicky nevyhovující prostředí. Také osoby mladé neurotické a ve stresu mohou trpět na tzv. dráždivý tračník s převahou zácpy. Obtíže doprovází bolesti břicha, stolice je bobkovitá. Déle trvající zácpu mohou způsobit i závažné diagnosy jako je nádor střeva, nádor genitálu nebo dutiny břišní, kdy nádorová masa působí překážku nebo střevo stlačuje tak, že se stává neprůchodné.

V případě nálezu příčiny zácpy, se samozřejmě léčba odvíjí dle zjištěného původce onemocnění, jak určí lékař. Součástí léčby jsou i  režimové opatření. Je třeba pamatovat na dostatečný pitný režim a spánek, pravidelný pohyb, upravit stravovací návyky. Je vhodné omezit čokoládu, kakao, bílý chléb, černý čaj, červené víno a naopak do jídelníčku zařadit (samozřejmě pokud pacientovi není z jiného důvodu omezeno) více zeleniny, ovoce, celozrné pečivo, vločky, otruby, lněné semínko.

Zvětšené mízní uzliny

Zvětšené mízní uzliny jsou velice široký pojem. Může se jednat o benigní záležitost vyskytující se při běžné infekci horních cest dýchacích, ale také o závažnou diagnozu, která si vyžaduje přesnou a dlouhodobou léčbu s nejistými vyhlídkami. Pacient si může nahmatat zvětšené mízní uzliny na periferii, avšak v těle se nachází ještě pohmatem nepřístupné mízní uzliny např. v dutině břišní, hrudní nebo v oblasti pánevní, které nám zobrazí ultrazvuk nebo jiné podrobnější vyšetřovací metody. Dále v článku se budeme zabývat uzlinami na periferii hmatné prstem. Za normální uzlinu považujeme takovou, která dosahuje velikosti na krku do 1 cm, v oblasti nad klíční kostí by uzlina neměla být hmatná, v tříslech a v podpaží je max. velikosti do 1,5 cm.

Vždy se pacienta při nálezu zvětšených mízních uzlin ptáme na doprovázející obtíže. Mezi rizikové příznaky, které nesmíme jako lékaři nikdy podcenit patří horečka nebo zvýšená teplota, noční pocení, pokles tělesné hmotnosti, slabost a nevýkonnost. Dle lokalizace uzlin může také obtěžovat kašel, bolest za hrudní kostí, poruchy polykání, pocit nadýmání, zvracení, změna stolice, bolesti břicha, poruchy močení. Při zvětšení v pánevní oblasti se vyskytují otoky dolních končetin a příznaky hluboké žilní trombózy. Při útlaku jater obtěžuje svědění a zežloutnutí kůže. Ptáme se také  na užívané léky, rizikový pohlavní styk, kde pacient za poslední dobu cestoval, jaké tam byli hygienické podmínky. Také zjišťujeme, jestli má doma zvířata, nebo nebyl poraněn nějakým cizím zvířetem.

Nejčastější lokalizací zvětšených mízních uzlin v ordinaci praktického lékaře je oblast krční a nad klíční kostí. Uzliny se zvětšují při zánětu hltanu, hrtanu a mandlí. Jedná se o onemocnění virového i bakteriálního původu, která se přenáší vzdušnou cestou. Typicky bývají bolesti v krku a při polykání, zvýšená teplota, únava, bolesti kloubů a svalů. Charakteristický nález při vyšetření krku. Uzliny jsou citlivé až bolestivé. Z dalších původců v této oblasti je třeba myslet na infekční mononukleózu, spalničky, toxoplazmóza, Hodgkinova nemoc. V oblasti šíje toxoplazmóza a zarděnky. V krční oblasti se však uzliny zvětšují i při prorůstání nádoru z jiné oblasti např.: nádory plic, štítné žlázy, trávicího traktu, varlat a pokročilé nádory z ušní, krční, nosní oblasti. Při zvětšení uzliny v podpaží se zaměřujeme na vyloučení rakoviny prsu a bakteriálních onemocněních a to tularémie a brucelóza. V tříslech se projevují infekce močového a pohlavního systému, hnisavé infekce dolních končetin, lymfomy a nádor zevního genitálu. U sexuálně aktivních pacientů je třeba  neopomenout i syfilis. Někdy se setkáváme se zvětšením všech uzlin nebo na více místech, což bývá při systémových nemocech, pokročilé stádium AIDS, střádavé nemoci, pokročilé stádium Hodgkinovy nemoci, lymfomy nebo leukemie.

Pokud zvětšení uzlin nevymizí po běžné infekci dýchacích cest nebo máme podezření na závažnější či méně častou diagnozu, je třeba pacienta řádně vyšetřit, provádí se odběr krve, zobrazovací vyšetření nebo je pacient odeslán ke specialistovi.

Zvracení

Zvracení je definováno jako usilovné vypuzení obsahu žaludku ústy ven. Někdy takovému zvracení předchází nevolnost, což je pouze nepříjemný pocit na zvracení, nutkání ke zvracení. Není výjimkou, že tyto stavy při různých onemocnění na sebe navazují. Od zvracení je také třeba odlišit regurgitaci, nebo-li pasivní vracení žaludečních tekutin do dutiny ústní, nejčastěji při onemocnění v oblasti jícnu. Pokud dochází ke zvracení střevního obsahu, označujeme tento stav jako miserere.

Nebezpečí zvracení tkví v tom, že je-li zvracení opakované, může vést ke ztrátě tekutin, změny obsahu tělu důležitých iontů. Přidá-li se k tomu nechuť k jídlu nebo jiný důvod, kdy se sníží příjem stravy, pacient má pak negativní energetický příjem a rychle hubne.

Se zvracením se setkáváme u mnoha nemocí. Zvracení doprovází také přirozeně až 70% těhotných žen v prvním trimestru. Těhotným ženám se doporučuje často odpočívat, ještě než žena vstane z postele vypít sklenici vody a jíst pravidelně menší porce jídla. Příčiny náhle vzniklého zvracení mohou být kromě těhotenství také otrava potravinami, nově podávaný lék, bolest hlavy, infekce mimo trávicí ústrojí nejčastěji infekce močových cest. Mezi léky, které mohou způsobit zvracení, patří protinádorová chemoterapie, léky na bolest typu opiodů či nesteroidní antirevmatika, lék na arytmie – digoxin, nikotinové náplasti, některé antibiotika – erytromycin, trimetoprim v kombinaci se sulfamethoxazolem nebo lék na cukrovku metformin. Každý pacient reaguje na léky různě a nelze dopředu říci, u koho tento lék zvracení vyvolá. Některé příčiny zvracení mohou být i velmi závažné a vyžadují bezodkladné řešení situace v nemocnici. Mezi takovéto náhle vzniklé závažné stavy patří zánět slinivky břišní, zánět žlučníku či červovitého výběžku slepého střeva, zánět jater, zánět mozkových blan, překážka v oblasti tenkého střeva či velmi zvýšená hladina cukru v krvi u pacienta s cukrovkou.

Stavy opakujícího se dlouhotrvajícího zvracení vyvolává zvýšení nitrolebního tlaku, mozkový nádor, jenž vede ke zvracení většinou impulzivního (projektivního) charakteru a nepředchází mu pocit nevolnosti. Z onemocnění trávicího traktu to bývá zúžení trávicí trubice, vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku, výchlipky na jícnu. Porucha motoriky žaludku nebo špatná funkce východové části žaludku vede k tzv. opožděnému zvracení, čímž se myslí, že se zvracení objevuje hodinu a déle po jídle. Pokud dojde ke zvracení během jídla, nachází se problém v oblasti vrátníku ( část mezi žaludkem a dvanáctníkem). V případě alkoholiků, těhotenství, poruchy funkce ledvin, zvracení na psychickém podkladě se setkáváme se zvracením ještě před prvním jídlem po ránu. Někdy může být ve zvratcích přítomna krev velmi tmavé barvy, což značí krvácení do horní části trávicího traktu, nebo se může vyskytnout žluč a to většinou po operacích na žaludku. Mezi ostatní nemoci, na které bychom měli pomyslet u déle trvajícího zvracení, patří selhání srdce, migrény, onemocnění vnitřního ucha, depresivní nebo úzkostná porucha, zhoubné nádory slinivky břišní, trávicího traktu, plic.

Pacienta je třeba vždy řádně vyslechnout, vyšetřit a zjisti, co nejvíce doprovázejících příznaků, neboť léčba zvracení se odvíjí vždy dle zjištěné příčiny stavu. Někdy zvracení odezní samo bez našeho zásahu, jindy postačí doplňování tekutin. Je doporučována chlazená coca-cola po lžičkách. V závažnějších případech je nutné podání tekutin do žíly a předpis léků, které zabraňují zvracení.